„Nazdar rodino" ozvalo se hlaholivě z předsíně. Pán brány a přilehlých pozemků dorazil z těžké, vysilující, důležité a naprosto nezbytné práce a přilehlých činností. Okamžitě se ocitl v obležení dětí. Zbožňovaly ho. Ostatně stejně jako já.
„Ahoj mami, jak jsi se měla?" zaslechla jsem z předsíně mezi výskotem potomků a živě si představovala komentáře, které teď královna sypala na mou hlavu.
Pořadí děti-matka-já už mě neuráželo. Byla jsem ráda, že alespoň děti ji vyšouply z trůnu. Přesto ve mně celkem dost slušně rostl vztek, tak šťavnatě zasazený Kateřinou a já cítila, že to dneska neustojím a ve stínu rodinného krbu bude dost husto. Počítání od jedné do milionu nefungovalo jako uklidňující prostředek už asi sto let a jiná spontánní uklidňovadla se mi vůbec nechtělo vynalézat.
„Co se tady zase děje?" můj drahoušek rozrazil dveře a těmito hřejivými slovy se vítal s milovanou ženou. Bylo zle.
„Taky tě miluju. Co by? Nic nového. Jsem špatná manželka, špatná matka, ošklivá ženská a zkazila jsem ti život. Všechno při starém. Jinak jsem všechno splnila, večeři máš v troubě, děti jsou v plném počtu a dobrém zdravotním stavu na pokojích, tvá matka je uspokojena odrecitováním povinné každodenní přednášky, tvá oddaná otrokyně u tvých nohou v pokorné poloze radostně naladěna z tvého brzkého příchodu. A co ty, jak jsi se měl na squashi? Jo mimochodem, v pátek budeme mít návštěvu. Přijde Kateřina. Pamatuješ si blbou Káču, ne? Vypadá báječně a hraje squash. Myslím, že si budete mít o čem povídat" třískla jsem vysavačem o linku.
„No vidím, že máš zase bezvadnou náladu. Už jsem večeřel, jdu do garáže. Jsem unavenej a nemám na tvý výlevy náladu." Otočil se a zhnuseně odkráčel z pokoje.
Poučena o vývoji podobných situací sledování mnoha telenovel, svezla jsem se dramaticky na podlahu a rozbrečela se. Moje bohatě rozvinutá představivost mi poskytla útěchu v podobě vizualizace toho, jak asi vypadám. Představa brečícího hrocha uprostřed všudypřítomných mravenců mě vrátila do reality, přivedla k záchvatu smíchu a k jasné myšlence, že ta blbá Káča měla pravdu a takhle to vážně dál nepůjde.
-pokračování-
Žádné komentáře:
Okomentovat