Sotva jsem otevřela oči, radostně jsem výskla. Jé, napadlo!!! Bílá třpytivá krása v míře, která ještě neděsí má záda a netěší lopatu zavřenou už pár měsíců v kůlně. První sníh!!!!!!
Běžela jsem vzbudit piškota, který nevěřícně zíral na svou poťouchlou matku a pak ještě nevěřícněji na to bílé pocukrované cosi, které si z loňska zkrátka nepamatuje, protože byl ještě malé blbé mimino. Byl tak vzrušený, že se pokadil do trenek.
Poté, co jsem radostně vyprala hovno jsem neradostně zjistila, že jsem vázána povinností dopravit se vozem několik kilometrů daleko a utíkala honem honem odškrabávat. Zmrzlé prsty, zmrzlé nohy....mé nadšení z té bílé nádhery jaksi polevilo.
"Proč jedou tak pomalu?" řekla jsem mezi vesnicemi a přišlápla plyn.
Můj fauvé spustil kankán a já pochopila, že nikdo nezačal brát konečně v listopadu vážně bodový systém ,nýbrž že zima provedla své a kromě prvého sněhu zde máme i první náledí. Ovšem policisté mohli být dnes klidní, třicítka v obci, třicítka mimo obec..................příroda je prostě ten pravý zákonodárce.
Brm brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrm – nenarazila jsem!!! Jsem šikovná blondýna!!!!!
Teď jsem zase zpět, doma v pocukrovaném domku a nemohu se vynadívat na tu krásu, co se do ní opírá slunce. Prostě dnes není dušičkově, dnes je HURÁ!!!!!!!!!!!!!! První sníh!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat