Včera jsme se vrátili z dovolené o něco dříve, neboť blesky létající v kadenci ratata okolo kolem Triglavu a dítě poklidně dřímající ve stanu – to fakt není kombinace pro mou změkčilou a konzumně odumřelou podstatu. Abych Žížalkovi vrátila ty "nevšední zážitky, jaký fáákt můžeš zažít jen na horách, ať si malej zvyká, šak bouřka je přeci normáááální počasí", rozhodla jsem se, že konečně předěláme dětský pokoj.
Původně se měl dětský pokoj předělávat s vědomím přírůstku dalšího ječícího škvrněte, ale myšlenka barevného provedení hrášková-meruňková mě nadchla natolik, že jsem jí neopustila a tak nyní dlí v předsíni již několik pixlí s vnitřním nátěrem oněch výše uvedených, naprosto úžasných odstínů.
Žížalek má naprostý odpor – jak jsem pochopila jako většina mužů – k barevně vyvedené malbě na stěnách. Zřejmě to bude zažito ještě z jeskyně, kdy pokojně dleli v náručí svých prvobytně pospolných otylých chlupatých žen a jejich podvědomí tuší, že právě tohle byly zlaté časy a s příchodem epilátoru, časopisu Vogue a možnosti nákupu přes internet nastal pro ně temný čas.
Nebo to může být ještě také tím, že stěny občas praskají a praktický muž – vizionář, není schopen se smířit s tím, že kvůli opravě jedné praskliny bude nutno zakoupit opět tříkilové balení onoho naprosto úžasného a bezchybného hráškového odstínu.
Nicméně tentokrát jsem si své zkrátka prosadila, neboť jsem se po velmi dlouhé době uvedla do polohy nekompromisní pevné a naprosto nevídaně přesvědčené ženy – žížalka jsem tím naprosto zmátla a on jako poněkud nesvéprávná ovce, nechal se mnou dotáhnout do Obi.
Nevím, zda tomu chtěly hvězdy, ale ten den do Obi dotáhla své nic netušící muže snad polovina brněnských manželek. Bylo tam více lidí, než na nevydařeném koncertu dobré vůle a nebýt možnosti vymluvit se na dítě a opustit tu změť babylónskou, položila bych barvy a prchla k neumětelům. Nicméně ta možnost tu byla, takže jsem uchopila dítě, lehce ho štípla do podpaždí, aby začalo řvát, vysvětlila žížalkovi, že "táááámhle je prííma dětský koutek, že tam na něj počkáme" a zbaběle opustila tříkilometrovou frontu kdesi v dálce mířící k jediné fungující pokladně.
Dětský koutek je fakt moc príma.
Káva už tak príma nebyla, ale byla jsem vděčná za dary a nestěžovala si.
Asi po půl hodině jsem šla žížalka vyhlížet. Když jsem jej spatřila v dálce za zatáčkou, tvořenou nepropustnou masou nervózních těl řekla jsem si, že malovat se zřejmě nebude, neboť v nejbližší čtvrthodince žížalek vztekle praští vytouženými kyblíky o zem a neskrývaně nadávajíc opustí to útrpné místo.
Mýlila jsem se.
Žížalek se zřejmě již natrvalo (nebo alespoň pro tuto chvíli) zařadil mezi soutěžící pořadu "UDĚLÁM COKOLIV..............jen ať od ní mám proboha pokoj!"
Po další půl hodině mi ho již přišlo líto, vyrvala jsem piškotka z dětského koutku a vysílala jsem jej za žížalkem s nejrůznějšími potravinami a nápoji, což šlo poměrně snadno, neboť je malý, skladný a roztomilý, takže jej nikdo neměl tendenci mlátit vodícími lištami.
Po další půl hodině se sice osvěžený, nicméně umdlévající žížalek dostal k pokladně.
Hrášková neměla čárkový kód.
Nastala apokalypsa, kdy muži stojící ve frontě za žížalkem vztekle na něj pořvávali, ať se "proboha vysere na tu hráškovou a táhne", on však trval na svém a statečně pokřikoval na běsnící dav "tu hráškovou si koupím, kdyby to mělo být to poslední, co udělám".
Můj hrdina!!!!!!
Po dalších 20 minutách se našla jiná pixla s hráškovou a čárkový kód mohl být přečten.
(Na naše návrhy, ať se tedy přečte dvakrát meruňková, že cena je stejná, reagovala paní pokladní asi stejně, jako bychom právě nahlásili teroristický útok...."COŽE????? MERUŇKOVOU VYDÁVAT ZA HRÁŠKOVOU???? ALE TO BY NÁM POTOM
P R O B O H A NESEDĚL SKLAD!!!!!!!!!!!!!!!!!")
Jsem šťastná. Dnes prší a žížalkovy návrhy, že ihned dnes odjíždíme znovu do hor, tentokráte bez piškotka, rozbijí kapky deště na maděru a já se tedy mohu plně věnovat výstavbě hráškovo-meruňkového futuristického a neskonale úžasného pokojíčku pro svého drahého synka (který o to nevím proč vůbec nestojí a na kýbl s hráškovou se včera velmi a velmi radostně vykakal)
Nemohu se dočkat . Běžím utřít výkaly a namíchat barvy.....
Žádné komentáře:
Okomentovat